Listopad 2011

I Seek You

16. listopadu 2011 v 18:03 | Kei-chan |  Random

Krása lze najít v nejhrubších rysech, láska jde najít v zimě, štědrost lze najít v gravitaci a vděk v citronu.
Tak dost výmluv a hledat! ;)
Mimochodem, už jsem si vytiskla recept na cookies, tak se do toho jenom pustit! n__n

Kacenky-v-lavoru & Usagi-no-paradise finally united :D

12. listopadu 2011 v 14:12 | Kei-chan |  Random
kacenka nebo zajic? :D
Temi showed me today. Because she couldn't concentrate on learning ;D

Imagine you and me..

6. listopadu 2011 v 20:05 | Kei-chan |  Kačení deníček
Poslouchám Happy Together přezpívanou Susan Wong a myslím na Oh my love od Johna Lennona... Tak silné a láskyplné písničky a přece je v nich tolik smutku...nebo ho v nich vidím zbytečně?
Přemýšlím, jestli se láska dokáže obejít bez svého tak neoblíbeného bratrance smutku, a vzpomínám, jak jsem včera sama plakala, ač nebylo pro co. Tvář mi sevřel smutek, srdce chlad a řeřavými uhlíky mi kdosi pálil oči, a přitom pro nic. :)
Kolik lidí opravdu prožívá smutné období a přitom neprolije jedinou slzičku?
Možná pláču i za ně, pláču za všechny, kteří mají uzavřený smutek natolik v sobě, že nemůže ven a jenom je čím dál víc dusí. A taky pláču za ty šťastné, kteří letí do nebes, abych to za ně odbyla a oni mohli být jenom šťastní. A přitom jsem sama nejšťastnější stvoření, co kdy otevřelo oči. Ale já miluju paradoxy, takže to vůbec nevadí.
Črtám si elektrotechnické součástky a dumám, kolik času stráví (nebo kdysi strávili) lidé nad výrobou každé věci, kterou vezmeme do ruky. Jak se jen může někdo cítit sám? Za každým mobilem, nožem, i třeba kapesníkem stál nápad, složité přemýšlení a pak konečně radost z toho, že to funguje, a strávený čas výrobců. Každá cihla kostela byla v něčích rukou.
A já tu plácám jen tak z volné chvíle a že mám dneska tak dobrou náladu.
Dobrou noc a hodně hudby, protože to je medikament duše. ♫ (wow, ten znak jsem dala náhodně klávesovou zkratkou náhodnou kaombinací a hned napoprvé ^^ So lucky!!!!!)